Můj příběh holky kutilky

Jak se tak hezký říká, truhlařina se stala mojí vášní. Tak moc, že bydlíme ve srubu, který jsme si z velké části dokončovali sami a vybavení vznikalo na místě. Přesně tohle byl můj sen o vlastním bydlení.

Venkovní houpačka, kterou mají rádi děti i návštěvy, jsem udělala z palet se zavěšením na lanech.

Postupně jsem se musela učit novým technikám, ale já se nebojím ničeho. Abych mohla řešit dekorace, je potřeba hrubá práce.

Na fotkách uvidíte, jak některé věci vznikaly. Třeba postel, od rámu, roštu až po čalouněné čelo. Kuchyňský ostůvek, potravinová skříň v rohu kuchyně. Pracovní deska z betonu, kterou jsme s přítelem vyrobili sami. Hrdá jsem na stoleček z velmi starého kaštanu, který rostl na nedalekém nádraží. Nedokázala jsem si představit, že ho někdo spálí a využila jsem i tu část přímo nad pařezem s krásným tvarem. Kovaná kolečka právě z nádražního vozíku.

Od velkých výrobků se už můžu posunout i k dekoracím a výrobě např. geometrických obrazů, stolů, rámů zrcadel a různých táců. Tahle technika mne moc baví .

Nejdříve jsem si ve srubu postavila všechny příčky a to tak, že přišel kamarád, založil mi první řadu, dal mi pár rad co si hlídat, na co si dát pozor a odjel. Vzala jsem si vodováhu, metr a pilku na ytong a už jen namíchat lepidlo. Další kamarád mne naučil natahovat perlinku a štukovat zdi, s tím mi tedy pomáhal.

Pak jsem objevila firmu, která vyrábí razítka do betonu. Koupila jsem si rovnou tři sady se vzorem lámaného kamene. Postup je vidět na fotkách. Můžu říct, že to byla fuška. Po několika týdnech bylo hotovo a zbývalo ještě natřít barvou na beton. Výsledek stojí za tu práci, jsem spokojená.

Úplně nejvíc trpím, když vidím pohozenou starou komodu, opuštěnou židli … nedá mi to, abych si ji neodvezla do dílny!

….. Moji velkou zálibou je právě renovace. Dělat ze starých, nepotřebných věcí zase něco pěkného.

Moje první dílo technikou decoupage byla tahle stará komoda

Třeba tahle stará litinová vana, která byla zarostlá ve vysoké trávě. Měla na sobě čtyři vrstvy různých barev a laků.

Soused zase vyhazoval starý a rozpadlý stůl. To je přeci výzva! Byl opravdu ve špatném stavu, ale i to mě neodradí. Použila jsem jeho krásné, tvarované nohy a vyrobila k nim lavici.

Speciální kategorie je sběrný dvůr, kde mám kamarádku a neváhá mi hned posílat fotky „nových kousků“. Naposledy houpací křeslo, dostalo nový kabát a věřím, že bude dělat radost dlouhé roky. Stejně jako stoleček.

Můj přítel je šikovný elektrikář a tak jsem začala nakukovat do světla svítidel. To mne vždycky lákalo, svítidla ze všeho možného, dekorace s technikou macramé. Samozřejmě s pečlivým dohledem odborníka.

Moc ráda mám ubrouskovou techniku, které se říká decoupage.

Na Vánočním trhu byl o takové „zachráněné“ věci velký zájem a to mne moc potěšilo.